Slib

Slzy ji nenuceně z tváří stíral,
tou svou drsnou mužskou dlaní.
Nevěděl co říct, a tak ji jenom svíral,
cítil její bolest a chtěl trpět za ni.

Natočil na prst pramen jejích vlasů,
cítil na kůži její křehký dech holubí.
Dobře věděl, přišel čas zlatých klasů,
a věk, kterým se už dávno ženy nechlubí.

Podíval se do jejích ustaraných očí,
s neskutečnou něhou řekl, že ji miluje.
Nevěděl, jestli její bolest těmito slovy skončí.
Bude stále sní, šepotem ji slibuje.