já jsem, ty jsi...

Snad zítra už splynu s tvým stínem,
Jsem dopis psaným tvým jménem,
Rukopis zoufalství, písmo nadějí,
Vše je v pořádku, věci se dějí.

Neúprosně prosím oči tvé,
modravé.
Ať zastanou se lásky mé,
bezděčné.

Bez ní jsem nic,
snad jen klíč.
Klíč bez dveří,
snahou je otevřít.

Vesmír se pohne,
Stačí když pohladím,
Vlasy tvé Rovné.

Cosi mne oprostí
Od prázdnoty v srdci
Jenom dotknout se
Rukou tvých jemných.

Poklidem povzdychnu,
Duše je pokojná.
To tvůj dech-Jak maliny,
když k tobě si čichnu.

pohled, jímž chrlíš svou krásu
jako bys splácel dluh světu
už zas si jej pro sebe kradu
spatřím tvůj úsměv-a kvetu.

Nitro tvé mě ve smutku zahřeje
Až se probudím,
budu mít pocit, že snad se nic neděje,
v očích svitne mi...zas trocha naděje.