PROCHÁZKA ALEJÍ

Nedaleko břehu řeky, pustou holou alejí,
milenci jdou ruku v ruce, láskou svou ji zalejí.

Cestou prašnou mezi stromy, listů prostými,
v dálce město svými domy, podzim zadýmí.

Dívka svoji hlavu, v šátku zahalenou,
odpočine svoji tíži, chlapci na ramenou.

Ten jí ruku tiskne něžně, zatím nespoutaný.
Po letech si jistě vzpomenou, na cestu pod kaštany.