Hezký den

Dnes je jistě venku krásně,
slunce svítí, slunce hřeje,
na stoprocent záři jasně,
celý svět se na mne směje.
Ptáci krouží po obloze,
na zemi opilec blije,
střepy řinčí ve výloze,
kdosi do ní cihlou bije.
Z potoků jsou zase stoky,
z mraků padá kyselina,
musím uznat, jak jdou roky,
je krajina trochu jiná.

Jenže všechno málo platné,
vždyť se dívám do ráje,
to spíš tady je to špatné,
zde to spěje do háje.
Cítím, jak vedle mne dýcháš,
cítím, že je s tebou on,
jak když cukr s octem smícháš,
nebo s medem pitralon.
Já tě nechci vidět, věř mi,
líbat se s tím s mamlasem,
jak stojíte mezi dveřmi,
držíte se za pasem.
Netíží mne,že se láska
chová tolik nevěrně,
na tvář patří šťastná maska
a venku je tak nádherně!