Vzdálená pobřeží

 

 

Zaviram oči

abych na viccich uviděl 

vaší usinajici tvář 

ocistenou světlem poezie 

projasnenou vnímáním tvůrčího umění 

barvou sebepoznání vinných stenani 

 

Zaviram oči 

abych prozkoumal vzdálená pobřeží 

oblaka pod nimiž slunce přináší svůj déšť 

do maličké skulinky v srdci 

kterou jste mne naučila darovat 

oslovovat se uměním hudby mysli 

Slyšet svá vnitřní volání 

a nazývat se umělcem duše

 

Zaviram oči 

abych si připomněl den 

kdy vás potkal vedomou 

musu s talentem pro rozkoš v obraznosti 

ladnym tahem verše sepotajici 

o objevech uvnitř zapocatych v přítomnosti

 

Zaviram oči 

a uleham s vámi 

a miluji Vás 

Vse co jste mne naučila 

Vse co jste poznala v hlubine noci 

V odrazech a tkáních vesmíru 

V možnostech a barvách univerza 

V hudebních tvarech básnického rozletu 

Jak jste vymalovala moji rozetu 

a dala do všech květů klíč 

jež rozpoznava srdce 

pookrale hořící 

spojující 

nad obzorem 

Vzdálených pobřeží 

 

 

***

 

Pohoří mysli 

A kmeny srdce 

Radost a štěstí 

V úplňku vášne tvoření

 

Ticho 

Tembra rozpoložení 

bylinky myšlení 

ohorele na popel 

 

Vnadne tempery 

laskavé za jmény 

vnitřní proměny 

Skrze Tvé prameny 

 

...