Víš
Netuším jak se Ti teď spí
Jestli jsi sám
A nebo nejsi s ní
Ať už je to kdokoli
A nebo jsi opravdu
Vážně
Sám
Žádný na upíry kůl
Ty propíchls mi
Skrze srdce trám
Jsou chvíle kdy nevadí
Že je moje černá duše sama
Jsou chvíle kdy užírám
Se špatnýma myšlenkama
Má cenu milovat?
A umím já to vůbec?
Možná nejsem kralovna.
Lvice..
Možná jsem jen obyčejnej blbec!
Neumím otevřít
Svý černý nitro
Někdy mi připadá
Že je tam jen tma
A ticho
A jindy bych křičela
Tančila
Plakala
A smála se snad
Z plných plic
Carpe diem!
Snažím se..
Jsou ale chvíle
Kdy bolí to
Tak strašně moc
Že jsi náhle
Pryč
Posledné dve slohy...ach jak aktuálne pre mňa! Lepsie by som to nevystihla ani sama
25.09.2021 21:05:19 | gallatea
Černá duše, černé nitro.To by chtělo vyváženost...a naleznout cestu. Ale je to celé o bolesti. Ovšem uchopit se mohou on i ona a opět se naleznout sami v sobě a navzájem.
13.03.2020 22:36:47 | Krahujec
tohle je neco, co kdo nekdy prozil, tak se dokaze naprosto vciti do kazdeho radku... je az neuveritelne, jak moc .... krasne, smutne, pravdive...
04.10.2019 14:12:38 | James Libustka
Díky za zastavení, Jamesi. Jak už to tak bývá, bolelo to velice. A čím víc jsem si říkala, že to nebolí, tím horší to bylo.. Přesto ničeho nelituju :) člověk se poučí
05.10.2019 00:42:21 | Lioness