Maska..

V zrcadle odráží se němá tvář
v ní výraz nepřítomna
a na rtech slova: zas tady to máš..

Ta tvář se jeví jako skoro cizí,
svět kolem nevnímá,
občas se objeví a zase zmizí.

Snad jsem to stále já
jen trochu jinačí,
snad maska kamenná se ještě sundat dá..

Však proč víc odkládat ten pevně kutý štít,
už nechci podlehnout,
už nechci ničí znovu být.

Dvě prázdné oči, smutná duše, mrtvé rty,
snazší je nevěřit
jen nechat plynout svého žití dny.