Křižovatka smrti

všechno to začalo jednoho večera,
kdy ona zhrzenou láskou brečela.
on přišel a sedl si vedle ní,
zeptal se jí jestli sní.
řekla že ne, že pláče
zhrzenou láskou, kterou vleče.
později toho všichni si všimli,
jak oni dva k sobe najednou přilnuli.
měli se rádi,
nechtěli být jen kamarádi.
bezhlavě se do sebe zamilovali,
každý kousek svého srdíčka věnovali.
byli spolu rok a den,
pak ale skončil jejich sen.
byla to rána z čistého nebe,
nikdo nečekal že to někdy přijde.
když se šel pro ni stavit,
netušil, že za to bude životem platit.
čekala ho poslední křižovatka,
poslední křižovatka smrti…
znenadáni se tam objevil,
proč to jen dopředu netušil?
vyřítil se rychlostí blesku,
jak teorie o Velkém třesku.
...a teď leží v louži krve...

vidí svoji lásku přicházet,
snaží se ji něco povědět.
"Lásko, miluji Tě,
budu na tebe myslet, opatruj se".
poslední polibek, spojeni jejich rukou,
poté srdce utichlo, stoji před nebeskou branou.