Vánoční přání

Lásko spasitelko národa,

kdo trpí ať tě zavolá,

ať otevře se tvé náruči

a jeho duše ať zabručí,

ten lahodný zvuk

„Nejsem sám, nejsem vzduch“

Lásko nechť vstoupíš do života,

jsi vítána,

i když se tě někdo leká.

Lásko, učitelko, inspirace

nádherný pocite,

vesmírná vibrace.

Dej ochutit našemu srdci,

ať nás chyby nemrzí,

ať si vážíme své cesty,

a nemyslíme jen na nevěsty.

Ať štěstí je v našem srdci,

v našem duchu, těle.

ať netoužíme jen v kostele,

ať každý náš dech je tobě blíž,

ať každý náš krok smývá náš kříž.

ať můžeme zvesela, prožít, nudu, smutek, bolest,

rozpálit se do běla, když nám „on“ někam utek,

prožít život naplno a neztrácet hlavu,

prostě jen tak milovat pro jeden úsměv z davu.

Míti radost z maličkosti, všedního života,

nehonit se za přeludem, tím se hora nezdolá

najít rytmus, radost v sobě,

nečekat, že štěstí, útěchu najdu, až v hrobě.

Najít sílu, říct si „teď!“

a udělat krok, další, pět.

Míti radost z pohybu,

míti radost z cesty

a možná dojít té pravé nevěsty.

Lásko, štěstí inspirace,

možná to dá hodně práce,

vážil bych si tebe bez námahy,

bez úsilí, trocha snahy.

Bez zklamání, zarmoucení

nezažil bych veselí.

Děkuji ti za ty dary,

nečekám velké fanfáry.

Sem tam nějaké ovace,

ať je chuť dát se do práce,

do všedního života,

kde ať maličkost mě nezdolá.

Lásko, ať v tvé společnosti,

všechno zdá se býti maličkosti.

 Lyo