Pravda

Oči mám ještě zalepené,
jako malé štěně,
ale moje mysl?
Ta ještě neulehla
a spát bude už jen méně.

Důvodem jsou tvoje oči.
Hluboká propast mezi "já" a "my".
Ty na ni hledíš...,
dvě lodě ve víru se točí.

Kdo pomůže jim?
Kdo si tu práci dá?
Mají snad šanci sami,
nebo skončí to jak má?

Tvůj úsměv též je tím důvodem,
Jenž v noci mi nedá spát.
Je snad už pozdě?
Druhou šanci lodím dát?

Co správné je?
Ty to víš?
Voda se točí
a topí v sobě myšlenky a naděje.
Lže.

Pravda je jasná jako úplněk,
září nad městem a sní!
A stejně jako ranní rosa,
po kapkách rozplyne se v dým.

Má představ o "my" umírá a navždy spí.