Mrazivá

Nahé stopy ve sněhu vedou do pustiny
slunce v dáli zapadá, prodlužuje stíny
vítr silně burácí zvedá hrudky sněhu
já se k tobě přitulil, hledající něhu.

Teplo třené o kůži rozpaluje vášně
pomalu se křižuji, ukazuji dásně
úsměvy Tě uprosím o tělesný styk
v téhle slotě třeskuté bude to jen mžik.

A tak jsi se otevřela, jako lůno okvětí
roztouženě roztřesená padáš v objetí
teplo uvnitř nacházíme je to úžasné
zůstaňme až do jara než mráz uhasne.