Zatracení

Pocítit bolest zatracení
A nadechnout se hořké jistoty
Být svým zlem a ponížením
Mé srdce padá do říše pustoty

Je to tu samý křik a utrpení
Bijící sval mi drásají ostnaté dráty
Prýštící krev už není k polapení
Kusy tkáně válejí se všude kolem

S unikající kapalinou
Mizí i další k životu chuť
Ne! Nikdo není schován za tou kapradinou
Tak jsem tu! A teď mě bože suď!

Zhřešil jsem ve svém bídném bytí
A chtěl bych být krutě potrestán
Proč je mi ještě dopřáno žití?
Ach, to jest trest – musím se s tím vyrovnat sám!