… dvé bludiček

Drahá, dychtím se toliko schoulit v očích Tvých,

schoulit se na lukách mého štěstí a již je neopustit.

Být jim věren, neboť nejsou krásy jim rovny ani půvabu snivých,

dvé bludiček, jež tmou mne vedou, jen je neztratit.

Těch s nimiž dálav a krás života společného dojíti toužím,

v nichž libě zračí se oddanost skromnému to soužití.

Bez Tebe pozbývám chuti žít, jen bolestně se samotou soužím,

však vím, že obé naše maličkosti jsou jaté v krásách, onom života dožití.