… hrdosti zpěv

 

Hrdostí pěji, co sil mi stačí,

v radost dní svých věřím,

života štěstí v ústrety mi kvačí,

Tobě, drahá má, srdce své svěřím.

 

Číši opory po okraj jsi naplnila,

smysl bytí jasně nastínila,

život krásou celý mi tak zaplnila,

o níž jsi sama vroucně snila.

 

Tvůj majestát mi blaze kyne,

jeho kouzlu jsem já vydán,

rukou jeho podhoubí zmaru hyne,

snivé lásce jsem tím věrně oddán.

 

Není potřebí důkazů jiných,

neb láska Tvá jest bezmeznou,

nezná činů ni veršů tklivých,

city Tvé nejsou z těch, co tnou.

 

Pročež děkuji ústům Tvým,

těm, jež patří mému sluchu,

díky němuž dobrých věcí zvím,

ke mne plynou krz moře vzduchu!