Květina u lesa
Květina u lesa
Květina u lesa
Ve vánku pluje soužení
u okna když se vracela –
já na skle vidím znamení
hořela duše bez těla
Má touha čistá slzou sní
u tebe v tichém souznění –
nekonečné jsou tyto dny
při chvění času mámení
U lesa kdesi věčný svit
si skrývá v trávě květinu –
vytryskl z louky věrný cit
mi v takto pozdní hodinu?
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Pěkné verše.
02.03.2019 15:40:57 | šerý
Děkuji. Právě od "Šerého" to potěší. Snažím se zlepšovat. Ještě je do cíle hodně, hodně daleko.
02.03.2019 17:08:12 | ARNOKULT
Zdá se mi taková Erbenovská :)
02.03.2019 08:32:06 | Malá mořská víla
Je to jamb, pravidelnější asi i více než u Erbena (sice sylabotonický verš ale občas jen trochej /lidové písně - deset slabik/). Nicméně úmyslně krátké verše (ne deset slabik - pouze osm slabik). U jambu arze a teze. Takže Mácha s jeho: "Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas." Též stále, stále osm slabik. Erben (myslím si) používal trochej poměrně dost často. Velmi často i tzv. daktylotrochej. Jamb je klasickým prostředkem u sonetů. Pouze Shakespeare jej v blankversu "ukousne" na lichý počet slabik. I Goethe jamb. Čeština má problém. Dříve jsem psal v trocheji - a samozřejmě v rýmech. Báseň za pět minut. Hned. Takto je to samozřejmě těžší. Nicméně méně čtivé. Takže jdu sám proti sobě. Pouze Mácha je čten - protože je tam "příběh" - ten já mám jen velmi málo a "skrytý".
02.03.2019 13:16:32 | ARNOKULT