Princezna
Snad z dětství kouzlo bezedné
mi zvedá lásku k výšinám
když temno v řece zavládne
souznění představ propadám
Jsou všude masek poutače
ze kterých hledí prázdný smích
ve městech pyšné paláce
i stopy proher pouze mých
Mé tělo možná zapláče
až přijde blankyt krásy snů
a touha – krystal vibrace
mi pošle z kosmu princeznu
Já mám také ráda princezny. O vánocích si nějakou pohádku poslechnu. A trochu povzdychnu.
31.10.2020 11:21:25 | mkinka
Ano - já jsem bohužel ty princezny měl jen v dětství svých snů. Pak se něco možná stalo - nejsem psychoanalytik neholistických pojmových vymezení. Takže nevím proč mne oslovují pouze občas - snad v nočním tichu tikajících hodin na bílé zdi odlesku bezmračné oblohy.
31.10.2020 11:27:29 | ARNOKULT
Doba je jen naše forma přežití.
Kvalitní práce s podobenstvím.
08.03.2019 21:11:31 | šerý
Děkuji. Už delší dobu žiji zcela "mimo realitu". Což je z básně ostatně snadno odvoditelné. Doufám, že se časem dopracuji pouze k filosofii. Po vzoru Platóna budu mít k poezii už jen spíše negativní postoj. Doufám, že ne až tolik jako Platón (ten asi Homéra hodně "nesnášel").
08.03.2019 22:22:18 | ARNOKULT
Krásné:-)
08.03.2019 19:52:12 | vlnka
Děkuji. Avšak, jak je zjevné, jde o zcela fikční svět jistého poustevníka z hor. Nejhorší však na tom je, že na UFONY nevěřím!
08.03.2019 22:24:55 | ARNOKULT
...prázdný smích...
velmi trefně napsáno, no, a hlavně, aby byly pěkně vyceněné zuby.
08.03.2019 14:17:44 | Jeněcovevzduchukrásného
Děkuji. Je to též tak trochu o tom, jak se Blbec Kult do této doby zcela, zcela nehodí.
08.03.2019 16:25:55 | ARNOKULT