VŮNĚ LEVANDULE

Jen tichý záchvěv snu u krutých zde pustin

se v nekonečnu hvězd, při temné zlobě zvůle,

zobrazil kdesi tam, kde dlí jen věrný syn,

co k hvězdám odešel do doby předminulé.

U srdce stále zní ten věčný, věčný splín,

jenž v duši soužené si nesu při své smůle,

či lásky ztracené jen stále modrý stín

i struna touhy slz – vůní levandule.

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀ        A

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀU      B

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀ        A

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀU      B

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀ        A

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀU      B

U—ǀU—ǀU—ǀǀU—ǀU—ǀU—ǀ        A

U—ǀU—ǀU—ǀ…ǀU—ǀU—ǀU—ǀ      B