Konec

Rty smáčené našimi lžemi,
zbytky snů na tvrdé zemi.

Roztříštěné kousky citu,
kouzlo v letmém okamžiku.

Síla v každé nové slze,
černé jizvy na obloze.

Tekutý žal v našich duších,
výkřiky hněvu, co slyšíš v uších.

Krystalky pravdy skryté v klamu,
zákony se mění v fámu.

Kapka vody v suchém moři,
keř, co ještě pořád hoří.

Hluboká rýha na tvojí tváři,
tma, co černočerně září.

Na jazyku svrbí pocit křivdy,
když se navždy mění v nikdy...