Na Rilkeho „Die Antennen fühlen die Antennen“
Slzy jen trýzně při sobě mám,
u Tebe modrý zářící sen;
už nejsem v černé kobce zde sám,
zavoněl jarní rozkvetlý den.
Ve stínu tónů zaslechnu hlas,
tikotem hodin přinášen čas;
objetím něhy jsem vykoupen,
polibkem z dálky dnes omráčen.
No jo, Rilke? Trochu pošmourný, ale velikán. Krásná inspirace!
21.03.2019 22:51:42 | šerý
Děkuji.
Pouze inspirace na ony "antény" - je to o lásce "na dálku".
21.03.2019 23:04:57 | ARNOKULT
A právě. V té době ta "vzdálenost" mezi lidmi, muže (dnešním pohledem) milostný vztah vyznít až jako platonický. Ale to jen douška a názor. Jen samotný Rilke věděl...
21.03.2019 23:48:48 | šerý
Samozřejmě, příteli, zcela, zcela a "nemoderně" platonický. Pouze tehdy zní struny Kosmu.
22.03.2019 00:05:32 | ARNOKULT