Věrnost
Jen tiché hvězdy v srdci mi zní
u Tebe kdesi v záři očí
slzící něhou toužebných dní
k probdělým veršům jarních nocí
laskavým stínem zapomnění
Jednou mi odejdeš budu zde sám
ponechán v pláči svým vzpomínkám
já Ti svou věrnost však zachovám
odolám hříchu tmy nástrahám
postavím hvězdám z lásky své chrám
Bravo, autor to řeší zcela vážně!
Mohu zcela nevážně poznamenat, že něco nehraje?
Když mne opustila, tedy z důvodu lásky ke mě v množství menším, než malém. Čímž v posledním verši je málo matroše na stavění chrámu z její lásky. Lze do posledního verše vtlačit "postavím hvězdám z lásky své chrám"?
22.03.2019 10:51:48 | Lesan
Máte dobrý odhad - původně bylo "své" - pak jsem dal "Tvé" - tak trochu v duchu Einsteinovy teorie, že nic se vlastně z "historie" neztrácí, že vše v časoprostoru zůstává. Tím to samozřejmě vše působí nepochopitelně. Asi "své" - čtenáři to bude jasné. Blbec Kult myslí mnohdy příliš složitě.
Děkuji velmi za skvělý komentář.
22.03.2019 11:40:48 | ARNOKULT