Poslední svatba

Poslední svatba

U ticha vlastní mihotání, které v slovech slyším

i láska kdysi nečekaná – ostrov boha díků

jen jediná mi do života vpadla z horských výšin

a působí i blaho fugy zcela bez dotyku.

Jen šepot z dálky telefonů nalézá sen stále

u ucha něžně zazněly mi vzlyky z kobky duše

má princezna u hlubin země hledá záři krále

svá sdělení mi dala záhy – prostě – jednoduše.

U brány nebes pociťuji svatbu při podzimu,

své krátké možná žití zdejší zcela obětuji

hodině tady – políbení k slunci nejbližšímu –

a za to všechno vlídným bohům smířen poděkuji.