Anotace: ... po nucené odmlce něco z nových básní. Měly býti věnovány ve připravovaném vydání sbírky na vlastní náklad jen ve dvou kusech ... důvod pominul ... tak některé básně pustím do světa ... ať udělají alespoň nepatrnou radost ... 16.2.2019
Poupě mé, poupě dychtivé
smutku rosa skrápí tváře tklivé,
by vůně Tvá se vytratila,
bol srdci tak navrátila.
Samotou života kout ovinula,
pročež bázlivě mi ruce mnula.
Zraněna přec sama sebou,
jizvy srdce ji teskně zebou.
Báseň je pojatá přespříliš exaltovaně takže vyznívá až jako parodie. Jako když ten princ v pyšné princezně spustí "ó princezno je-li možná..." Skutečný cit se tímto způsobem nemůže projevit.
17.04.2019 08:10:45 | Karel Koryntka
A říkat mi, jak se dá a nebo nedá vyjádřit láska? Vůbec mně neznáš, vůbec! Nevíš, co jsem vše v životě prožil, co si vytrpěl a kolikrát jsem byl na dně, na samém dně a Ty máš tu opovážlivost a drzost mně soudit a tím i moje vyjádření emocí? Jestli si to nechají líbit ostatní, tak já tedy ne! A řeči o tom, že jsi projevil jen svůj názor si nech od cesty. Neznáš moji bolest, tak mně nesuď! Jasné!?
17.04.2019 13:16:11 | Jean-Paul Simon
Mně se tu také některé z děl nelíbí. Ale jsem tolerantní a umění je značně subjektivní a to co se někomu může jevit jako kýčové nebo naivní, tak pro druhého je to třeba příklad skvělého umění. Viz. obrazy od herce Hlinomaze nebo Františka Ringa Čecha. Někomu to může připadat hloupé a jiný za to dá třeba desítky tisíc, chápeš o čem mluvím?
17.04.2019 13:11:04 | Jean-Paul Simon
Co kdyby jsi si velevážený a všehoznalý znalče umění hleděl své tvorby a nehrál si na rádoby znalce. Ano? Už jsem si dříve všiml, že tu trousíš rádoby rozumy a skrýváš se za anonymitou internetu. Já jsem si říkal, jestli se mám vůbec registrovat na Literu, abych nepřilákal takové „super“ znalce jako jsi Ty. Hleď si své tvorby a komentování mé tvorby nech být! Jasné?!
17.04.2019 13:04:58 | Jean-Paul Simon
Zamilovanost je zbraň hromadného (niče) skučení. Dává nám křídla a navigace poruchová. Hezká komorní hra citů. Měl bych povzbudit, ale bylo by to asi moc laciné. Ty už víš a mě to třeba čeká. Jedeme v tom všichni...
16.04.2019 21:06:29 | šerý
Drahý kolego, dovol mi Ti tímto poděkovat za Tvá upřímná slova. Velmi mne potěšila. Následující básně by měly být pozitivnější ... Opravdu toužím potěšit okolí verši, ne ho zarmoutit. Apropo to je ten nový styl mých básní. Archaismy jsou umírněný a užívám jich s mírou. Dlouho jsem se učil jak docílit básně, abych s ní byl spokojen. Teď jen aby bylo spokojené i okolí.
16.04.2019 21:42:25 | Jean-Paul Simon