zatímco ohromen zírám jí na botky
zatímco ohromen zírám jí na botky
Zatímco ohromen zírám jí na botky
a její ústa jsou úlekem němá,
pohledem spadnu výš, tam, kde jsou kalhotky
aniž bych si byl jist - má je, či nemá?
Neměj strach, nezebu tak jako předloni,
přesto jsem trochu out v týhletý době...
Neměj strach... dokonce už ani krkavcům nevoním,
jen se tu vyhřívám na vlastním hrobě.
Komentáře (14)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
A vlastní hroby vykopané, možná že nic už nepovstane...pro kalhotky se ale přec vždycky vedly vojny...hojný... i krkavci se přitom nažrali do syta...:-)
28.04.2019 20:05:26 | básněnka
Víš co mě napadlo? Dají mě po posledním vohledání kalhotky, nebo nedaji...ptám se z principu, když už mě řežó celé život, třeba na posledni cestě přinde tá uleva ;)
18.04.2019 23:02:38 | Malá mořská víla
Co kdyby poslední slovo bylo "ve vlastní tvorbě"? To by byla panečku hned sebeironie že, to by byl náboj. Chci říct, že je jedno velké úskalí a pokušení každého umělce, touha udělat se hezčí, zajímavější, mužnější, v tomto případě hroznější, jako velkolepý morbid z hororu.
(pozn: "zatímco" se používá pro mimoběžné děje, tady je použité asi ve smyslu "jsem ohromen A zírám" ne úplně dobře)
18.04.2019 07:43:26 | Karel Koryntka
Ani hovno, pane Koryntko.
18.04.2019 08:52:56 | vrbák
velmi krásná otpověť... chci říct báseň... totiž nemůžu se rozhodnout ale báseň mě ohromila a STrašně se mi líbí!!! rozhodně bych nezpochybňovala autorovu možnost volby vyhřívat na místě dle vlastního uvážení... hodně se mi líbí že jde o dlouhodobý vztah (vycházím z autorova "tak jako předloni") :-))
18.04.2019 09:08:33 | Iva Husárková
Děkuju, zdvihla jste mi koutky výš :)
18.04.2019 14:12:36 | vrbák
i Ty mně Vrbáku děkuji moc :-)) pes: bylo by mi ctí gdybys mi tykal (dle možností) děkuji :-))
24.04.2019 12:41:59 | Iva Husárková
A co oči?
17.04.2019 23:25:03 | Nekonecnafrontanaslevyzakcniholetaku
:)))
17.04.2019 22:01:50 | Ragnell