Ptáček jenž zpívá v koruně stromu
děcko které se přitulí k mámě
když se s pláčem vrácí domů
rozkvetlá zahrada růží
žena co se odevzdá muži
bolest kterou nelze slovy popsat
nepomáhá nic, nelze se z ní dostat
prosluňený den který dává zase smysl
Tebou prostoupená mysl
odhodlání překročit pro druhého brány podsvětí
nemyslet na sebe
přinášet oběti.