Anotace: prvotina z jara 2016
je to touha po štěstí smutného člověka
jenž ví že štěstí nepojmenuje
– rozpor citu s rozumem
jenž duši tvou v jednotnou spojuje.
je to válka dvou za totéž
jež zapomněli zač válčí
– boj proti mlýnu božímu
jenž mrzké tělo tvé sudbou vláčí.
je to bolest dýky z nitra ven trčící
jež probodá srdce ti nedopřaná.
je to strach promluvit v zemi mlčící
– láska jež není opětovaná.
čtu - mrzké tělo - a je mi mrzce ... :)
Ale líbí se mi ... je to válka dvou za totéž
jež zapomněli zač válčí ... :) - že si občas vzpomenou
08.05.2019 11:25:44 | Ragnell
Prvotina má to nejpodstatnější co poezie má mít - upřímný cit a snahu ho dobře vyjádřit. Leckde se to nepovedlo (radši "v jednotu spojuje", "válka za totéž těch dvou kteří zapomněli" - ostatně avšak válčí jen jeden, "bolest dýky z nitra ven trčící" - krkolomné, ale myšlenka krásná). Líbí se mi přímé jednoduché pojmenování "je to, je to..." ano takhle mluví člověk když má o čem.
Je v tvých silách básničku podržet v upřímném náboji a přeformulovat ty neobratnosti? Jde hlavně o počáteční 2 řádky ve 2.+3.sloce.
08.05.2019 11:17:36 | Karel Koryntka