Ta slova...
Ta slova...
Když na nich není pravdy ani kus?
Když mezi lidmi není shoda,
Proč si lhát a říkat si: ,,Aspoň to zkus..."?
Nač těmi slovy lásky plýtvat,
Když nemyslíme je upřímně?
Není občas lepší mlčet,než si srdce vylívat?
Nač hledat slova ve víně?
Na co říkat ,,Miluji tě",
A být s někým, koho nemiluješ?
Co když on/ona tebe ano,
A ty ho/ji tím jenom zrazuješ?
Proč ubírat slovům lásky na významu...?!
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Milujeme ty , kteří nás odmítají...Odmítáme ty , kteří nás milují. Dalo by se říci, že vzájemná, čistá láska málokdy vzplane a pokud je to vzájemné, stává se celoživotním darem.
27.07.2019 11:11:18 | Krahujec
Básnička je jistě pokročilejší než předchozí, jako kdyby autor prodělal tvůrčí přerod a obracel se už k podstatě. V takovéto práci pak stačí vychytat drobnosti a je hotová. Na 4.řádku škrtnout jedno "si", na 5."těmi" na 8. "občas". Lépe "vylévat". Místo "na co" dát znovu "proč" které je jednoduché a vždy vhodné. Ta lomítka radši nějak rozepsat ("když on či ona").
Obsahově hlavní zádrhel tkví v možném zobecnění, které jsi asi nemyslela, ale které místy z textu prokukuje. Že totiž úvaha platí o KAŽDÝCH slovech, nejen slovech lásky, není dobré předstírat, mluvit nuceně něco co není pravda. To platí obecně a např. v názvu nebo v 1.sloce jsi bezděčně zamířila na tuto vyšší skutečnost. Básnička tak vyšla poněkud dvojaká, ale už i takto je hezká a působivá, opravdová, hloubavá.
11.05.2019 08:28:02 | Karel Koryntka