Korálky vzpomínek
Korálky vzpomínek
Dnes mi kolem hlavy víří
myšlenky jak netopýři
stmívavý den, samé splíny
měl by být už konec zimy
Dumám a hledím do dálky
vzpomínky jako korálky
se v hlavě mi přesýpají
kouzelnou moc dneska mají
Hledám tě, volám dlouho
o tobě věčně snívám
kde jsi má velká touho
tam v oblohu se dívám
co as se s tebou mohlo stát
ztrácíš se v peřejích mraků
toužím jen tebe milovat
hledám tě v odletu ptáků
I kdybych snad větrem byla
a v prach se pak proměnila
nic mé lásce nezabrání
protáhnu se mezerami
do náruče milované
žena se zas ze mne stane
Krajina zelenou prostřela
krásou, až nevěřím tomu
vlající hřívy jsem spatřila
byly to koruny stromů
Do tvých dlaní ty korálky sypu
nemaje umění tvého vtipu
Pro vodní políbení z krajů v dáli
přes koruny stromů, vysoké skály
ráda bych pro ně letěla
i kdybych křídla neměla
Snít a brát do polosyta
míň je mnohdy víc
jak panenka v davu skryta
jdu ti lásko vstříc
Pod jabloní kvetoucí
lavička z větvoví
tam dvě srdce horoucí
tajně a nepoví
cestičku kudyma
vánek listím prochvívá
leskne se hladina
krásná píseň tak tklivá
dole řeka pod hrází
zpět z pohádky provází
Oči krásu noci zřely
tvá slůvka krásně pro mě zní
ukolébat by mě chtěly
teď blaženě si budu snít
Vzdálenost smutná tak hořce chutná...
Racků let vidět v dálce nad přístavy
jako ten čas se nikdy nezastaví
nit cesty strmé, tam nad mořem času
vine se k splynutí, vstříc lásky hlasu...
Dívám se do oken svítání
hlava se únavou naklání
říkáš mi z dáli "mám tě rád"
odkládám korálky a jdu spát...
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Je tam kde nikdy nikdo.
Ti už odletěli, všechny perutě.
Hezké, ale ty už nedohoníš.
Abys je nesypala do špatných dlaní.
Dej si křídla, neni problém.
Jsi panenka v davu poloskrytá, dravci tě vidí tak nezakopni.
Jsou to osli pod jablkoněm kvetoucím žejo.
A krása je relativní a lavička spadne pod tíhou entropie to tak bývá.
Oči jsou jen poháry přeplněné touhy ale noc je zlá a sny jsou odrazem reality. Ta není plachá a vzdálenost není smutná ale placatá-.
Voice of Love se vine ano bude líp a pravého najdeš ve snu ale né v realitě, ale to zase není tak špatný ne?!
Přece můžeš toho pravého nahrazovat nepravými ne, třeba se jeden osel změní v prince, jako ze žáby princezna ne. Ovšem bez polibku to nebude.
Budeš ho mít doma. To jedna hledala dva, nekuřáka a abstinenta.
A nebo čaruj, já se nesměju, taky to někdy dělám.
Bílá nebo černá, stačí jak píšu bílá tečka na černém pozadí, máš korálky, tak je používej. Když umíš napsat todleto Kapko, tak se s tim neser, jsou to všichni blbci a kterého chceš ten Ti podlehne.
Ale nevim na jak dlouho. Papa A.
25.05.2019 02:57:24 | milík
Kapičko Kapko - Ty jak bys vypadla z Kalidássova "Oblaku poslem lásky"..:-D*
14.05.2019 15:05:16 | Frr
Obsáhlá, pěkná práce! Pečlivost empatické priority v nostalgickém vyznění je zřejmá. Navlékalas korálky s nádhernou lidskou patinou tolik opomíjené bižu. To se mi moc líbí.
14.05.2019 12:40:45 | šerý
cítím význam toho "dnes" které dostalo nečekaně tolik důrazu, jak autor přemítá v toku času, že už dlouho nevložil nic do literu.
14.05.2019 10:09:36 | Karel Koryntka
Ste mě prokouk, Kadle,
jak to děláte?
Teď se cítím zvadle
při čaji o páté
:-)
15.05.2019 00:30:19 | Kapka