Vzájemnost

Ráno tě pohladím na vlasy
před cestou džunglí lidí
zasněně políbím na řasy
zaženu chmury jež kolem slídí

Odčerpám z tebe napětí
sám sobě dodám odvahu
snad usneš hned vzápětí
ten pocit mi dá na cestu úvahu

Úvahu jak jsme na tom s vesmírem
jak by jsme byli kdyby nápad jsme měli jiný
sic s velkým rozdílem
ale přesto by jsme tu byli

Ty hledala bys kam zaseješ své semínko srdeční
já hledal bych úradnou půdu pro sebe
navzájem možná by jsme si byli zbyteční
každý v jiném týmu by dosáhl nebe

Teď ale ty a já
jsme spolu jedna duše
a i když je doba zlá
tak se schválnostmi stejně utře

Všední vzájemnosti nás už dávno halí
vzácné jsou chvilky břišních motýlků
Opojení co tolik nám pomáhaly
jak tisíce malých andílků

Přesto cítím tě a nejsem jeden samotný kus
i když každý sám tiše tu sedí
Na to nemusím být génius
abych cítil že neskončíme na náledí

I když pasivně potichu jsem uzavřený
stačí jen abys pomyslela na své přání
Já bezprostředně do tvé aury zahalený
jej začnu plnit znenadání