Cesta

Po obloze myšlenky bloudí
v mapě hvězd,ty osud soudí
Otázky visí jako hvězdný prach
vznikají nové zas a zas
Jejich slova mi tajná jsou
hrají si a nebo lžou?
Tepání krve přetíženého mozku
říkají stop a nebo už jen trošku
Jistota cítěná ve vztahu k vizím
jen radu jak a slibuji že zmizím
Vrtkavý balanc na váze bylo / je
možností milion, to mě zabije
Ani rozum ta jistota není pomocí
je ve sporu a kritiku vznáší ke srdci
Ten signál, maják i zdroj síly
ten důvod by jsme zvítězili
Jinde je a nemá cenu se jinde ptát
anděl co leží vedle mě, ta holka co mám rád
Bude li šťastná tak já budu též
instinkte zmlkni, do toho mluvit nebudeš
Buď na plno každou buňkou svou
bez strachu zda srdce k souboji nedojdou
Nebo vůbec než neúplně se strachem
mít nouzový východ a možnost zmizet s poplachem
Proto Beruško plný tebe jsem
proto společně proti proudu jdem
Proto mé štěstí vyrůstá v zahradě tvé duše
i když to neprobíhá jednoduše
Ty nejsi jen majákem mým když ve tmě se ztrácím
jsi bohyní od níž se neodvracím
Jsi smyslem cesty, mapa, cíl i energie
a jsi li šťastná, pak krásně mi je.