Mluvím k lásce,
kterou vnímám,
kterou hledám,
skrz své slepé představy,
to nezastírám.
Představuji si,
jak stojím před ní,
a ona mě obklopuje.
Mluví ke mně,
inspiruje.
Vidím sebe,
jejíma očima.
Malého chlapce,
co o vše se zajímá.
Zájem má,
jen má drobou vadu.
Nerozumí tomu,
tak žádá o radu.
Nerozumí,
neví,
pláče.
Neví co dělat,
uzavírá se do koláče.
Do představy chuti a slati,
co milné představy,
s láskou mastí.
Tuto pózu drží dlouho,
a už zapomíná,
co ho k tomu dloublo.
Zapomíná na upřímný zájem,
že hledal,
ptal se,
potkal jen nezájem.
Jeho samota utvořila celu,
kterou začal mít rád,
našel v sobě něhu.
Hledí s něhou na lásku,
drží se jen oblázku.
Hledá jistotu
a odvahu,
udělat nový krok,
s citem,
nepít cizí mok.
Pít ze svého nitra,
lásku a pochopení
a trpělivě pracovat,
až se jeho pohled,
na vnější svět změní.
Až proběhne vnitřní transformace,
přijetí,
jemná vibrace.
Nový krok z upřímnosti,
k sobě sama,
k odvaze,
do neznáma.
Lyo
hmm. napadá mě, že to co mi ta básnička dává v prožitcích, už nereflektuji do slov, Možná se stydím, zkusím tam přidat další zpětnou vazbu a reflektovat to ve slovech.
18.05.2019 12:01:28 | Lyo
Ano jak říkáš "dotýkám se sebe, hledám způsoby" atd. to postupuješ dobře. Jenom navíc ještě dotáhni i tu básničku. Snaž se básničku zvládnout a dokončit. Pokud vyřešíme úlohu (básničku), vyřešíme i životní otázku. A prospějeme každému čtenáři který se octne v podobné situaci.
18.05.2019 10:56:03 | Karel Koryntka
Básnička obsahuje nějaké překlepy a od poloviny je celá trochu zmatená a nevážná (dlouho-dloublo, lásky-oblázky). Škoda protože jsi dospěl k podnětné zápletce, že láska je věc vzájemná a nedovolí člověku ustrnout. Je to podnět ke zrání a činnosti. V těch místech uprostřed, kde láska nerozumí a pláče, básnička celá ožila a dostala obsah. Pak to zesláblo, přestože hrdina se výzvu viditelně snaží přijmout. Ale nějak už na to nenašel slova. Provedení se nepodařilo, ale úmysl je domnívám se velmi pěkný a míří správným, originálním směrem.
18.05.2019 08:34:09 | Karel Koryntka
Báseň odráží můj vnitřní stav, dotýkám se pro sebe důležitých věcí a hledám způsoby jak pokračovat, ze zamtenosti, poz a brani věcí na lehkou váhu.
Nejsem básničkář, ani spisovatel, má básně nemají být nějaké, takové hotové, mají mi pomoci chápat sám sebe a pomoci mi se nasměřovat.
Báseň není úplně o lásce je o tom že se vídím jejíma očima a neodsuzuji se, vidím co se sebou dělam, jak jsem žil a objevuji isnpisraci a poznávám, že jdu pro mě lepším směrem.
18.05.2019 10:41:50 | Lyo