Carmen-Habanera

Láska je ptáče, jež se lapit nedá
a náhoda je její silná zbraň
láska je vzdorné, přelétavé dítě
ty nemiluješ mne, já ale miluji tě
však lásky mé, když bouří,
se střez a srdce chraň

Láska je tanec v krčmě na předměstí
je divoká a svůdná, v ní flamenca je vír
ta uschlá růže, kterou svíráš v pěsti,
ti předpovídá příliš krátké štěstí
a pak už jenom toužíš
a ztrácíš duše mír

Láska je temná stezka podloudnická,
kde klopýtnout a padnout snadno tak,
je klikatá a strmá jako nectnost lidská
na mysli leží coby černý mrak
láska je vášeň dravě kořistnická
leč pozdě svědomí
se hlásí k slovu pak

Láska je sudba, jež se v kartách skrývá,
a neunikne nikdo, ať chuďas nebo král
vždy zapleten je do osidel času
tvář lásky často oči ďábla mívá
osud nám tají šerednost i krásu
a posmívá se tomu,
co nám dal a vzal

Láska je otroctví spojené s žárlivostí
obojí pálí jako pekla žár
život a smrt se v jednom kotli mísí
nad hlavou člověka vždy Damoklův meč visí
z lásky i pomsty zůstanou jen kosti,
když plamen dohořel
a zbude jisker pár