Venkovské zvony
Venkovské zvony zavírají den,
suché stébla zametají vzpomínky na život,
jenže všechny cesty uzamíká západ slunce,
nemůžeš utéct, neb si v mém srdci,
tvá silueta tančí ve skomírajícím slunci,
a já vidím tvůj úsměv v tom stínu,
který je přeplněn světlem,
které sama vyzařuješ,
mé srdce buší, když jsi kousek vedle mě,
líbáš mé rty a říkáš:,, Miluji tě!"
z tvých očí do mé duše,
říkáš nejsladší slova,
nejsladší věci, které mohu slyšet,
díky lásko, díky Bože,
díky za chvíle s tebou,
cítím tvůj dech mezi mými rty,
cítím tvoji ruku v mýc vlasech,
díky miláčku, díky zlato,
díky lásko, děkuji Ti!
Venkovské zvony probouzí nový den,
naše hvězdy mizí,
prosím, neplač, zase se uvidíme,
a políbíme...zase jednou...
Komentáře (0)