SNY

Když ruku za ruku jdem

s tichem v šlépějích

a den se rodí

plný červánků

a jemných vánků

od vlasů tvých

a zpět se nechce

do chvil mrazivých...

Jen hledět chtěl bych

do hlubin modravých

a číst tě dlouze

jak notovou osnovu

jak poprvé

zkusím to znovu

jen neodcházej

a zůstaň se mnou...

A dlaně své

spolu propletem

cítíme chvění

mlžného oparu

co zchladit chtěla by

noc ztichlá nad ránem

když rosu skleněnou

vkládá nám na hlavy...

Když ruku za ruku jdem

vstříc slunci v úplňku

a řádky dopisů

se v mosty spojují

pak naše cesty

se možná sejdou

a sny

řečiště vyschlých řek

naplní...