Jsi žena, ty jsi zbraň
jsi dáma, nebo saň,
ty víš jak být něžná
jako lásky kněžna.
Jsi divoký anděl
jenž k ránu mě sváděl,
ty jsi dravá řeka
a přitom tak křehká.
Máš to ve svých genech
žena ve všech směrech,
útoč, nebo se braň
líbej, nebo mě zraň.
Když z tebe žár sálá
jsi ze sopky láva,
jsi kočka domácí
i lvice z kuráží.
Buď jako kus ledu
i přes to tě svedu,
buď vichřicí, mrazem
vem mě do extáze.
Jsi povodeň lásky
z tebe chci mít vrásky,
ve dne jsi můj anděl
a přes noc zas ďábel.
Jsem rád že tě mám
i když se nevyznám,
v co se zas proměníš
svou duši nezměníš.
Jsi žena sta podob
no tak už to pochop,
že chci být jen s tebou
jsi pro mě tou pravou.
Jsi žena jak má být
z pramene dej mi pít,
jsi nášlapnou minou
přesto nechci jinou.
jako kdyby se básník nemohl rozhodnout která maska je pro jeho vyjádření nejvhodnější - a tak jich vyzkoušel asi 20 (zbraň, anděl, líbej, ďábel, dej mi pít...)
Všechny jsou poměrně slušivé (vidíš Rosu to chytlo) ale chceme-li napsat hodnotnou básničku o skutečných živých lidech, je nejlepší pouze ŽÁDNÁ maska.
06.06.2019 09:37:38 | Karel Koryntka
Děkuju. Jde o to, že ať mají ženy spousty podob a tváří my muži je stejně budeme milovat.
07.06.2019 12:33:22 | milda0043
ooooooooooooooo, tak to je extremisimooooooooooooooooooooooooooooo :-) Krása,wow..
05.06.2019 16:07:00 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Moc děkuju.
06.06.2019 09:10:01 | milda0043
:-)
06.06.2019 10:47:14 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA