hvězdné nebe

počítaly jsme spolu hvězdy na obloze

měly velké plány

věřily v lásku o které jsme pramálo věděly

 

vzájemně si poutíraly první slzy

odháněly zklamání

široce se znovu usmívaly

 

jako dvě rodné sestry

ač každá

od jiné mámy

 

ta léta kamsi odplula

nestihla nám ani zamávat

holota nevychovaná

tak narychlo beze slova rozloučení

 

a ty mi dnes po tom všem

našem běsnění

a bádání

říkáš jsem po chemoterapii

 

odpusť mi v telefonu

to čekání

některé vteřiny jsou delší

než život

 

ale i tak

a snad právě proto

 

třpytí se a září stále

jako ty hvězdy

tenkrát nad námi