Bez Tebe

PoetiK- Bez Tebe

Pusinky na čelíčko, do postýlky snídaně,

miluji, když se na mě rozespale dívá,

skvělé jídlo, občas i díky Vitaně,
Ona marně svůj šarm skrývá.
Po práci s otevřenou náručí vítá mě,
ten okamžik si jako naposledy užívám,
rádio skvělá kulisa nejen díky Rihhaně,
to ráno jí naposledy v náručí usínám.

Denně spolu od neděle do neděle,

poslouchal jsem, tohle smíš a tohle nedělej,
jedním uchem tam druhým ven, byl jsem němej,
pak divím se, že toulám se nocí sám a chodím denně lejt.

Na večer bouře, kvůli kravině nastal bod zlomu,
zmizely obláčky z kouře, v nervech vypadla z domu,
Střílí se- padla slova, která vždycky zraněj,
vážně to bolí, když se navzájem vytahují zbraně

Život bez tebe jako život bez kyslíku,
růžový sen se rychle rozplynul,
u kolejí vidím světla v rychlíku,
jarním světlem osvícený, těsně mě minul.

Život bez tebe jako život bez kyslíku,
růžový sen se rychle rozplynul,
u kolejí vidím světla v rychlíku,
ještě nepřišel čas, abych kvůli Tobě zhynul.

Virtuální Message, nepřímý kontakt, stejně bolí to jak včera,
když vidím tě, neubráním se a do srdce bodne mě včela,
Tvůj poslední telefonát, bylo mi za tebe smutno, když jsi brečela,
všechno se mi to vrátilo jako bumerang – ta zvrácená střela.

Plakala jsi a prosila mě o odpuštění

kalkul, upřímnost, pozdě na slova omluvy,

mám pro tebe slabost a to pro mě není,
po noční nemám čas na nějaký domluvy.

Už taky vím, že to není jen mými chybami,

Ve vztahu to totiž nikdy není JÁ,
Funguje to pouze se slovy „iba MY“
problém, když to druhý nevnímá.

Marně pojit cestu, když jeden míří na jih a druhý na sever,
pro jednoho ztráta času, pro druhé ohromná zábava
Těžko se odhadovat s osobou, co myslí jenon na sebe

hádej, kdo si s čím srdcem zahrává.

Život bez tebe jako život bez kyslíku,
růžový sen se rychle rozplynul,
u kolejí vidím světla v rychlíku,
jarním světlem osvícený, těsně mě minul.

Život bez tebe jako život bez kyslíku,
růžový sen se rychle rozplynul,
u kolejí vidím světla v rychlíku,
ještě nepřišel čas, abych kvůli Tobě zhynul.

Stalo se, co se mělo stát,

chůze po střepech na boso není,
po druhý chtěl bych si to tak stejně přát,
já totiž věřím na vysvobození.
Uvědomit bych si měl, už dávno nejsem ve hře,
po druhý už nechci vytahovat zbraně
Na sklonku života, už byl měl za tebou zavřít dveře,
Teď Snad Šťastná po ránu divá se na něj….