Vzdálená

Jak na poušti žízní strádám
při pohledu na tebe když odcházím
Polibek na rozloučenou žádám
a potom rychle vyrážím

Cestou myšlenky třídím v šupleti
plánuji den a čtu si oblohu
k přání snad příležitost přiletí
hlásím mu svojí polohu.

Jsi předmětem mých zájmů
jsi nosná podstata myšlenek
Kniha kterou čtu po tajnu
tajemství co skrývám navenek

Jsi poklad co na dosah mám
a přesto tolik vzdálená
Strach co není zažehnán
pocit co láme kolena

Mám tě v každé buňce těla
i energii co mi tělem proudí
Přesto mám deficit toho co bys chtěla
radost co mě zarmoutí