Cestovatel
Cestovatel
Chladný noční vzduch
sladký jak letní louka,
hlavně se vrátit zpět
nikam se nezatoulat.
Na nebi plném hvězd
tuláci na kolejích
spojují souřadnice
míst, která nejsou jejich.
Zapiš mě do mapy,
budu tvá oáza,
čerpací stanice,
hlavně se nevázat.
Nezvoň a neklepej,
pod prahem najdeš klíč,
nejdřív se musí vstoupit,
abys zas mohl pryč.
Jen když se budeš vracet,
jen když mě budeš hledat,
tak z nebe spadni dolů,
jen ať tě můžu zvedat.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Prosím tě Megáno básnička se mi líbí zejména neobvyklým, odzbrojujícím přístupem k mužské záletnosti. Taková odevzdanost je překvapivá, zvláštní a jistě báseň udrží. Problém je trochu v názvu, neboť není to o cestovateli nýbrž o té která na něho od 3.sloky čeká.. První sloku bych úplně vynechal (ani se nerýmuje). Druhá je nejpodařenější, ale je divné to dvojí "na" to lze vyjádřit vhodněji. Buď na nebi nebo na kolejích. Pak "abys zas" syčí a nelíbí se mi ty živě započaté věty (zapiš mě do mapy, nezvoň a neklepej) končící ale infinitivy (hlavně se nevázat, nejdřív se musí vstoupit). V poslední sloce je divné to "tak" v této souvislosti se "tak" nepoužívá.
Jestli chceš zkus na téhle básničce ještě pracovat, ostatně času je dost, když ON pořád cestuje po těch hvězdách...
25.06.2019 11:34:04 | Karel Koryntka