Navěky "sbohem"
Navěky "sbohem"
Anotace: ... věnováno ženě mého života ... napsáno 6.7.2019
Aeternum vale – navěky "sbohem" (doslovně - navěčnost)
Ovidius, Proměny
[poslední slova Eurydiké, kterými se loučí s Orfeem, poté se vrací do podsvětí]
Lože pusté láskou opuštěné,
srdce tím jen smutkem zjitřené ...
Kam odešlo jsi mi děvče milé?
... uvedlo jsi v život ony chvíle.
V štěstí Tvé já tajně doufám,
bolestí si v nitru zoufám ...
... nikdy nezapomenu, nikdy,
buď sbohem ...
S hlubokou úctou Tvůj navždy oddaný Jean-Paul ...
https://youtu.be/C1AHec7sfZ8
https://youtu.be/PYI09PMNazw
Věnované mojí bývalé partnerce. Ač spolu již nejsme, tak vím, že ona byla tou mojí pravou. Vím, že je nyní šťastná, tím jsem šťastný i já. Není důležité, zda-li je šťastná se mnou či s někým jiným. Hlavní je to, že je opravdu šťastná. Někdy však toto moje štěstí v nitru bolí. Stačí ale vidět ty její spokojené a šťastné oči, tak ihned vím, že jsem jí nemohl žel Bohu dát to, co opravdu potřebovala, po čem toužila a co si hlavně zasloužila.
Proto mně v nitru hřeje, i přes onu občasnou bolest samoty, její radost a spokojenost. Ono se ne nadarmo říká, že když člověk miluje, není co řešit. A jsem tím pádem opravdu nesmírně šťastný, že jí někdo dokázal naplno učinit šťastnou. Věřte mi, je to překrásný pocit vidět osobu, která pro vás tolik znamená, šťastnou a spokojenou.
Touto básní se snažím vyrovnat se ztrátou nejlepší ženy mého života. A i když jsem se snažil jít dál, nejde to ... Není ženy, která by jí byla rovna. Není ... prostě není ..
Děkuji Ti, lásko má, za vše a nechť Ti hvězdy svítí na cestu.
Tvůj navždy oddaný Jean-Paul.
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Já neumím psát tak vzletně jako ty. Pár tvých básní jsem přečetl a svědčí o tvém charakteru, laskavosti a síle, kterou máš v sobě. I o velké bolesti, která tě potkala. Co na to říct? Snad jen, drž se!
14.07.2019 16:18:05 | jondys
Milý kolego, děkuji Ti za Tvá slova pochopení a uznání. Držím se. Z posledních sil, ale držím se. Věřím a doufám v lepší zítřky a věřit v ně budu, co budu živ. Alespoň cítím, že ještě žiji. Prostě osudu nedám nic zadarmo a ani zdravotnímu stavu. Na to jsem moc tvrdohlavý ...
Opravdu díky za slova vzpruhy. ;-)
14.07.2019 17:07:35 | Jean-Paul Simon
úděl Orfeův-krutý leč fatální..nezbývá mu už než se neotáčet a hledět vzpříma do neznáma...leč lásku svou přece nevytěsníš..vstoupí Ti do písní Tvých a bolest mírněna, barde, strunami Tvého kumštu****:-D*
08.07.2019 13:57:59 | Frr
Milý kolego, hledím vpřed. Vím, že to chce čas. Ale to s tím Orfeem mi přišlo prostě trefné.
08.07.2019 19:04:54 | Jean-Paul Simon
Možná tím, že jste si vzdáleni, zůstala čistá láska, není nic, co by ji mohlo poskvrnit :-)
08.07.2019 13:25:32 | vlnka
Vím, že časem zřejmě přijde nová láska. Ale moje bývalá partnerka nasadila laťku opravdu vysoko. Uvidíme, jestli to půjde zopakovat. Tak srdečné stvoření ... Napadá mne jen jedno slovo, které to vystihuje ... anděl. To o ní říkají ale všichni, kteří ji poznali. Úplně všichni. V mém životě zůstane navždy, byť jako kamarádka, ale opravdu navždy. :-) Je úžasná ... :-)
08.07.2019 19:01:12 | Jean-Paul Simon
Po dlouhé době Tvé absence jsem rád za publikaci. Už jen Ovidius... ta nádhera a není třeba slov. Tvůj dovětek je otevřená životní reflexe. Výpověď o hluboké lásce k ženě. To je opravdová láska k člověku a odevzdanost k druhému, když jej vidí šťastným! Tak nesobecké. Tvá empatie k ženě je úžasná.
Však máš zde unikátní život. Někde ve zvonech na věží bije vroucí srdce. Jen pozvedni hlavu... Ty, zraněný.
07.07.2019 15:04:59 | šerý
Drahý příteli, nikdy jsem ženu nemiloval tak hluboce jako právě ji. Na ni jsem čekal, ale osud nám nepřál. Vždy bude součást mně a vždy mi bude ležet na srdci její štěstí, zdraví a spokojenost.
Vždyť o tom to je, ne? Prostě milovat ... a být navždy oddaný.
08.07.2019 12:35:04 | Jean-Paul Simon