Jako když zatloukáš zrezivělý hřebík.
Jako když lezeš na ztrouchnivělý žebřík.
Bárka, která nespočet má děr.
Stoupání na vrcholky bez opěr.
Jako když poslední doběhneš do cíle.
Jako včela, co opyluje bez píle.
Průvodce, který už dávno ztratil směr.
Slunečný den, do kterého hrom zaduněl.
Jako když do rány sypeš sůl.
Tak moc bolí tvoje slova.
Pomalu ale jistě.
Zas a znova.
Když říkáš ne, když říkáš ano.
Jednou to a jindy tamto.
Osud nás sblížil a stejně nejsme spolu.
Jako utržený plod ovocného stromu.
Mám celkově z básničky dojem, že hrdinka je na tom dobře a že si případně, kdyby náhodou ji něco bolelo, dovede dupnout.
(tím chci říct, že když není v textu důvěryhodnost, ani nejlepší slova nepomůžou.)
09.07.2019 12:53:57 | Karel Koryntka