Entrée demi glance

Vešla jsi do sálu s nepředstíratelnou grácií
Entrée demi glance
Uviděl jsem tě snad po sto letech
Hýříš úsměvy na všechny strany rozdáváš
mrkání okem, jako dezerty na tácu
a já sedím za stolem se smíšenými pocity
a dívám se na Tebe i když mě nevidíš
Nebo snad přehlížíš

Když pro sebe zakryju jednu a pak druhou
půlku tvého obličeje, je v nich rozpor
Tvůj smích je jen ústy,
druhá část je vážná...
prsa se dmou hrdě
však dolní část je vlažná

Herecký majstrštyk nezakrývá srdcebol,
stačí se dívat...
na povadlé květiny to ale není výhra

A tak se zdá, že chybí ti zkušený zahradník,
co správnými postupy hrdost prsou
by zvýraznil a tvoje lůno rozpálil a svlažil
sobě v tobě poskytl azyl