*/*
poslední dvacka mne pálí v ruce
jak čert
v kapse tma
autobus nikde
bubliny mezi ušima
poháněné v prostoru chladným proudem
podlimitních myšlenek ...
nedbají slov
(VSTUP ZAKÁZÁN!)
ze zastávky,
kde jsme si naposled řekli:
Tak zase zítra...
se kolkolem
rozkládá promítací plátno pro film
se dvěma hlavními (a jedinými) úlohami
promítá se poprvé
dnes teď
první říjnová kapka,
která mne žene pod lípu
záhadně evokuje červnové natáčení
akce!
Žeň šťastných náhod
zřetězených do souvislých dějů
polehlých trav a jetelů
rámovaných chrpami a vlčími máky
zakopali jsme do mezí popisy
krásných chvil horizontálního štěstí
kroniky toho, co bylo
než čas - milosrdný i nemilosrdný
někde mezi pleší a krkem
mi nabouchá do klávesnice
memory format
enter!
...tak to někdy začíná nejistým pištěním komára a končívá wágneriádou zkoušící kujnost ušních bubínků...zas z poutavého hledání skorem ztraceného času****:-D* ST*
12.08.2019 00:58:29 | Frr
Tak! Dobrá společnost s paní POEZIÍ. A sluší jí to*
09.08.2019 12:21:26 | šerý
Diky tím víc, že tahle pro mne jasná věc se dost špatně analyzuje. Já to vím, je to prvoplán i když - podle mne - na to vůbec nevypadá. Tím spíš ten dík...
10.08.2019 09:10:00 | aravara