Anotace: ...soutoky bytí...
hýčkáním noci
stínem v žáru denním
útěchou zbolavělé duše
jsi odvahou moudrých
Přísahou
duhou co ze země sílu pije
vším co na muži si cenit smím
tvá duše v mojí žije
Ty květinou mou vonnou jsi
jenž smyslně mě láká
erotikonou
vždy když sním
a vím
čím slovo láska
rozruší naše vědomí
a opravdově žije
esencí jitřní čistoty
Madonou fantazie
:-) krásné vyznání, toť tedy šťastný (předpokládám žabí :-)) muž :-)! ST
16.08.2019 10:01:38 | Fany
Nejmenuj ...nikdy nejmenuj!:)žabí muži a trpajzlici jsou všude
16.08.2019 15:23:34 | Malá mořská víla
Mně přijde , že má vše podstatné.Ale i láska je pomíjivá.Ten obdiv,přirovnání,dokonce i vůně, přitažlivost - a spojení,doteky, úsměvy... Celá působí, jako odhodlání a zároveň přání. A samozřejmě jako NADĚJE.
15.08.2019 21:41:22 | Krahujec
Je to tak :) chtěla bych tě poznat, až budou nějaké zimní závody otužilců ozvi se:)
16.08.2019 15:20:14 | Malá mořská víla