Anotace: Co jsem napsat, chrlím slova. Smysl nedávají, a teď to dělám znova.
Růže
Růže rudá,
Smutná, ponurá
a přesto krásná a plná.
Když ji vidím,
mé srdce vzbudí se a zase cítí.
Vím co musím, a vím že nesmím.
Přesto chci si ji vzít.
Přesto chci jí mít..
stisknout a přivít k hrudi.
Vím však, že jen jednou mohu.
A za tu jednu šanci díky bohu..
Vzal jsem si ji, je už má.
I přes tu bolest,
jsem šťastný já.
V krvi ležím s úsměvem na tváři.
Spokojený, neumřel jsem ve stáří.
V ruce leží růže.
V ruce mě, mrtvého muže.
.. a copak dělá básník tak důležitého, že nemá vůbec čas a v trysku jen "chrlí slova"?
31.08.2019 10:04:53 | Karel Koryntka
ach to je tak smutné a mě stékají slzy...vždy tak krásně vyjádříš a tak hluboce...ach...
30.08.2019 23:22:35 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA