Sen

Řekou čas proudí,
bez rozloučení minulost odchází.
Jen blázen dle svých ztrát soudí,
a míjí tím to co právě přichází.

Včerejší sen odplul do moře,
v mlze mizí naň vzpomínka.
Jen pocit z něj zústává protože,
někdy hřeje jak kamínka.

Můj sen však nemizí s procitnutím,
čeká se mnou co přinese čas.
Zůstává nejlepším rozhodnutím,
co učinil bych bez rozmyslu klidně zas.

Nezevšední větrem života ošlehán,
ani povadut únavou z překážek.
Věrně oddaný na něj spoléhám,
a míjíme hořkost porážek.

V duchu jej prosím vydrž vše dáme spolu,
jsi středem mého oltáře.
Nej ze všech pohanských symbolů,
s intimní atmosférou polštáře.

Já budu s tebou si s hvězdami hrát,
a budu i štítem co tě ochrání.
Bohdanko mám tě strašně rád,
nic lásce naší nebrání.