Ve staré knize zažloutlý dopis

malinký střípek cizího osudu
psala mu, bez Tebe nebudu
bez tebe život prázdná je cela
Vaše jsem, vaše jsem celá

malý je dopis veliké vyznání
z lásky co někdy zachrání
z lásky co někdy zabije
když tělo si jenom užije

psala mu, lásko vzpomínám
sváděl si, sváděl k hrám
mým snílkem jsi, básníkem těla
já toužila, já to tak chtěla

mé tělo měl jsi, dál máš mou duši
my věděli, oni jen tuší
vše dala jsem, už nemám nic
společně měli jsme víc

schovám tá slůvka do dlaní
zas dám se do psaní
píšu jí, píšu bez Tebe nebudu
tajenko mého osudu