Vyznání...

Na ten první okamžik , má Lásko,
na ten nezapomenu,
a když mi bude nejhůř,
tak na ten si vzpomenu.

Na naše první objetí,
na polibek, co naši lásku zpečetí.
Na Tvé teplé dlaně
co hladily mne po tváři,
a úsměv Tvůj co smutný den mi rozzáří.

Jsi jak plamen svíčky
co tmavou noc mi zahřeje,
nebo snad ranní rosa a kapky její krůpěje.
Jsi jak první paprsek ranního svítání,
když prosvítá mi oknem
a můj spánek zahání.

Jsi jak teplá káva
co celý byt mi provoní,
když na Tebe vzpomínám,
tak tváře mé se rdí
jak okvětní lístky jabloní.

Jsi můj sen, má touha,
můj den, jsi jak na poli
rozkvetlý len.
Jsi můj lásky čistý cit,
má nepřetrhaná vzácná nit...