První nádech
z lůna agónie
ihned víš
že bude navždy tvou
ženou jedinou
z lásky stvořenou
růží šípkovou
První dotyk
drobné dlaně
se záhyby tvého těla
- v tu chvíli víš
že bolest neustane
...
ale se strachem zůstane
v mysli zamotané
První úsměv
jejích mlžných očí
se stínem tebe i jeho
v sobě ukrytým
- náhle víš
že je to láska na první pohled
...
i na pohled poslední
Zvláštní je jak autoři často používají technický výraz "dotyk se záhyby" který používáme pro vyjádření kontaktu ozubených kol, zatímco na mysli mají lidský "dotek". Vysvětluju si to a) buď autoři cítí obrovský podprahový ostych a dotýkání se děsí (možné to je) b) autoři se dotýkání vůbec neostýchají ale věří že slova v básničce musí být nějak jiná, neobvyklá. Že by to jinak, kdyby mluvili hezky česky normálně, nebyla báseň.
---
v tvém případě myslím že je to b) snaha slovy vyrobit neotřelé krásno která přebíjí skutečný děj na pozadí, byl-li nějaký.
20.09.2019 10:53:02 | Karel Koryntka