Chybí mi tvůj úsměv, rozzářené oči,
chybí mi ten krásný hořkosladký pocit,
když něžně hladils mne po rozpálené tváři,
chybí mi vidět, jak po ránu se tváříš.
Chybí mi vráska v koutku rtů tvých,
chybíš mi Ty, náš společný smích.
ono se to nesluší srážet, když třeba úmysl byl upřímný a vroucí, ale takhle těmi reklamními slogany vzniká dojem že teskníme po líbezné růžové tvářičce z dětského jogurtu - a řešení je si ho hurá jet koupit ... a reklama je dokonalá
---
Proti tomu, abychom naši řeč zachránili, odůvodnili, je třeba použít pravé pojmenování (jaký ten druhý OPRAVDU je), ne líbivé, vyjádřit živou osobu a nezúžený, neretušovaný vztah. TO nám všem, celé konzumní společnost, jež domnívá že všechno umí, strašně chybí.
25.09.2019 11:12:23 | Karel Koryntka