PODZIMNÍ ŘEKA
PODZIMNÍ ŘEKA
Jen jiskra kdesi ve tmě stínů
mi dala nové souznění;
já v černé tůni nezahynu
obklopen šalbou mámení.
U řeky z dětství kdesi čeká
mé srdce zcela jasný den;
snad přijde láska až z daleka
než k hvězdám přijdu samoten.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Krásné verše - obsahem i formou. Ráda dávám ST a srdečně zdravím z Prahy. Daniela
27.09.2019 19:52:54 | danaska
Děkuji. Žil jsem v ní 62 let. Nájem bych už nezaplatil. A tak bydlím v Jizerských horách v již poměrně staré chalupě zděděné po otci. Je tu velká zima. V Praze bylo teplo. Takže zdravím Prahu, ve které bydlel můj prapradědeček narozený 1835, dědeček narozený 1880, otec narozený 1912 a já 1953. Takže Prahu srdečně zdravím. Vidím, že bych zase měl asi jít navštívit hřbitov. Je to ostuda.
27.09.2019 20:13:46 | ARNOKULT
Krásná :-) Nedá mi to a musím zopakovat tvé krásné verše, abys věděl, jakou děláš lidem radost a v té najdeš i tu svoji "U řeky z dětství kdesi čeká mé srdce zcela jasný den"
27.09.2019 19:25:19 | vlnka
Vy jste na toho staromódního veršotepce příliš hodní. Hodím se tak do 19. století. Je to asi i tím, že vůbec (kromě Mahlera) neposlouchám žádnou hudbu 20. stol. V posledním roce dokonce i méně 19. stol. Žiji někde před 1789. Strašné. Proto se divím, že to vůbec "oslovuje". Děkuji, děkuji.
27.09.2019 20:06:43 | ARNOKULT